Joshua nás dnes vzal v Kampale k památníku křesťanských mučedníků, kteří byli upáleni pro víru v roce 1886, jak katolíci, tak protestanti. Měli jsme to s poutavým a zasvěceným výkladem. Silný zážitek.
Pak nás Joshua vzal k sobě do Mukona na svoji prasečí farmu, kterou vydělává na službu. A pak už nás odvezl na letiště. Čekáme na odbavení a těšíme se domů.
RaF
Rostu BRZO rano vzbudilo bubnovani, tak sel na patou do kostela na bohosluzbu. Ve tme pri baterkach a s bubnem zpivalo a modlilo se asi 15 Dinku. Za rozedneni se rozesli kazdy po své praci. Sbalili jsme se, abychom mohli vyrazit na autobus. Cekali jsme jeste na Izaka, nacelnika Dinku, ktery ve valce prisel o nohu a Rosta mu pred 2 lety slibil protézu. Izak prijel, ale jeste nemel vyplnené rozmery na tu protézu. Ze si to necha v nemocnici zmerit a posle. Byli jsme trochu nervozni ze zdrzeni, ale diky Gabrielovi jsme byli na hranicich odbaveni rychle a autobus jsme dobre stihli. Cesta dlouha pres 8 hodin jizdy. Pred Kampalou volame pro jistotu Joshuovi, jestli nas vyzvedne. V tu dobu zrovna hral fotbal v Mityane. Zapomnel. Ale zaridil to skvele, poslal pro nas kamose a sam dojel pozdeji. Ted uz jsme ubytovani. Venku duni hudba, asi toho zase moc nenaspime, ale to nam nekazi radost, ze to vsechno stalo za to, a ze zitra uz jedeme na letiste. Dobrou. Rosta a Franta
Hlásíme se z Nimule. Ráno jsme se v Toritu rozloučili se Solomonem, s Bernardem a s dalšími. Jako překvapení přišel jeden kazatel, který pochází z Ofiriky a 8 let sloužil v Egyptě. Teď je připraven sloužit v Ofirice spolu se Solomonem. Pán to vše perfektně načasoval a zrežíroval!
Tak jsme se pomodlili a vyjeli. Jenže ještě před Magwi vypadla matice z pérovaní. Řidič si poradil a svázal to pantem. Tak jsme pomalu dojeli do Magwi, kde to v servisu opravili. Cestou plnou děr, bahna a vody jsme pokračovali na hlavní do Nimule. Dorazili jsme po víc jak 8 hodinách. Tady už na nás čekali. Bylo to milé.
Zítra ráno máme přejít hranici s Ugandou a sednout na autobus směr Kampala... Díky za modlitby, už se těšíme domů.
Rosťa a Franta
Shromáždění jsme měli v "Grace church", tj. u biskupa Bernarda, vedl je Antony, trvalo od 10:45 do 13:15, dvě a půl hodiny. Rosťa kázal na Žalm 67. Hodně zpívali. Po shromáždění jsme povídali s Bernardem.
Oběd o půl páté, okra s masem a s kukuričnou kaší. Máme se hodně najíst, protože dva dny budeme bez oběda.
Udělali jsme si přehled zajímavých nocí: zatím 2 noci v letadle, noc v autobuse, noc v hotelu na hlučné ulici, noci v náčelnických chýších, noc s hudbou, noc s blechami, noc s kohoutem, noc s kozami, noc s ovcemi, noc s myší, noc s komáry, noc na betonové podlaze,... Uvidíme, co nás ještě čeká.
MAF stále ještě nelítá, takže zítra se chystáme autem do Nimule na hranici s Ugandou.
RaF
PS: v neděli zmizel signál, tak to posílám až v pondělí ráno. Rosťa
Tak jsme zpět v Toritu, živi a zdrávi. Díky Bohu! V celé Ofirice jsme nechytili signál, proto ta odmlka. Podnikli jsme dvě dvoudenní a jednu třídenní výpravu do vesnic v buši. Celkem jsme měli shromáždění v pěti vesnicích, z toho ve třech vesnicích jsme byli první běloši, kteří je kdy navštívili. Solomon se velice osvědčil a máme z něho velikou radost. Hospodin koná veliké divy! Diky moc za modlitby! RaFb
Včera večer jsme s Víťou v pořádku dorazili domů. Díky všem za modlitby. Vnímali jsme často Boží ruku nad námi. Nyní tam zůstávají Rosťa a Franta.
JaV
Dnes jsme dokončili vyučování. Reakce byly opět pozitivní. Zdá se mi, že ve všech reakcích se znovu a znovu opakuje jejich přání mít s námi větší kontakt a touha po našem vyučování. Zítra ráno nás čeká náročná celodenní cesta do Kampaly.
Těšíme se domů.
J, V
Dnes kázal Jeruzalém v Jeruzalémě. Jarkovo jméno je totiž pro místní neřešitelný oříšek a tak mu většinou říkají "Jerusalem". No a kázal v Jerusalem parish. Bohoslužba začala včas a byla pouze dvouhodinová. Kázal pro 1102 lidí, měli to prý spočítané. Káže stále jistěji. Odpoledne vyučoval pro asi 40 sester a bratrů. Taky fajn, reakce příjemně vděčné a pozitivní. O vztahy s českou církví vyloženě stojí.
Vit, Jarek
Dnes jsme se přesunuli do Nimule. Jeli jsme na korbě pickupu. Spolu s námi dalších 5 chlapů, 3 kozy, pár pytlů s moukou a batohy všech. Spalovalo nás slunce a bolelo celé tělo, jak jsme byli zkroucení a pomlácení. Ale dorazili jsme! Dva z těch chlapů na korbě byli vojáci s plnou výzbrojí, tak jsme byli i v bezpečí a na check pointech nás ani nestavěli. Byli jsme ale štastní, že jsme dorazili. Hned jsme usnuli. Jak se blížíme k Ugandě, těšíme se víc a víc domů. Jsme OK.
JaV
Po organizačních problémech jsme zcela hladce dojeli do Ofiriky a setkali se s bratry. Všichni jsme měli velkou radost. Mají to tam fajn zařízené, navazují první kontakty. Solomon se velmi osvědčuje jako učedník, pomocník i misionář, taky vaří a tak. (Škoda jen, že si zapomněli lžíce, ale aspoň lépe zapadnou do komunity.)
Cesta není moc špatná, ale její opuštěnost řidiče trochu zaskočila, radši si přehodil samopal (měli jsme auto s ochrankou z prezidentské stráže). Je to ale zcela pokojná oblast.
Všechny pozdravují. Pak jsme měli takové přátelské posezení a zhodnocení s biskupem.
Vít, Jarek
Jsme zpět v Toritu. Cesta byla dlouhá, ale dorazili jsme v pořádku. Hodinu jsme čekali, až opadne voda v řece. Bratry jsme už nezastihli, jsou v Ofirice. Chceme je navštívit. Sirotci nás hezky přivítali a hned mě stáhli k modlitbám, jak jsme to denně dělali . Pěkně se jim hojí vředy na nohách i rozbitá hlava.
J, V
Dnes dopoledne jsme nakoupili zásoby, máme naložený pickup a za chvíli bychom měli vyrazit do Ofiriky. Máme s sebou učedníka Solomona. Zatím jde vše podle plánu, díky Bohu a jsme plni očekávání.
Nevíme, jestli bude v Ofirice signál, tak se možná až na 2 týdny odmlčíme. Ale sledujte blog, třeba se spojení zadaří.
Děkujeme za modlitby a ve jménu Pána vyrážíme k těm, ke kterým nás posílá.
RaFaS
Vyučování ještě lepší než včera, u Jarka až prorocké. Ještě přátelštější atmosféra. Přestože byly oslavy dne nezávislosti, skoro všichni dali přednost vyučování.
Na oběd bylo super bio mini kuře. Prosíme o modlitby za zítřejší cestu zpět, zase pršelo atd.
Včera byly problémy se sítí, nešly večer poslat sms.
Zdravíme včechny. V, J
Zdravíme z Toritu. Dnes je 3. výročí nezávislosti Jižního Súdánu. Biskup nás vzal na oficiální oslavy. Seděli jsme 5 hodin na tribuně mezi představiteli vlády, OSN a zahraničními delegacemi. Projevy měli hlavně za mír v J. Súdánu, modlili se a spontánně a vděcně se radovali. Ještě celé odpoledne i teď večer tam jsou tisíce lidí a tančí kmenové tance. Franta půjčil svůj tablet Solomonovi, který na něj natáčel videa, jenže někdo do něj omylem strčil, tablet spadl a rozbil se displej. Tablet ale funguje. Pro Frantu je to nepříjemné a Solomonovi je to líto, že se to stalo. Unesli to v bratrské lásce. Solomon je naším učedníkem a chceme ho vzít s sebou do Ofiriky.
RaF
Po čtyřech dnech jsme štastně dorazili do Toritu. Přivítal nás biskup Bernard. Jarda s Vítem jsou v Kapoetě. Zítra je státní svátek 3. výročí nezávislosti a ve čtvrtek bychom chtěli vyrazit do Ofiriky, s pomocí Boží.
RaF
Dojeli jsme do Narus se zastávkou v Kapoetě za 6+2 hodiny. Cesta velmi špatná, ale díky Bohu jsme projeli vše. Tři místa byla hraniční, jednou jsme uvízli, ale Isuzu 4x4 se vyhrabalo. Jsme teď půl hodiny od hranic s Keňou.
Jak zjišťuji, civilizace má hodně stupňů, Torit nám teď připadá jako velkoměsto. Tady už je běloch extrémní rarita a v církvi jsme prý první návštěva vůbec. Má to tu jiný charakter, kočujou tu nomádi se stády, pasou je kluci s kloboučky s péry a se samopaly (kradou si ta stáda), některé domorodky jen v sukních atp. V církvi nás přivítali moc hezky, starají se, lavor s teplou vodou aj.
Jarek, Vít
Haló, tady Rosťa a Franta. Připojujeme se k jihosúdánskému blogu. Jsme třetí den na cestě, vše podle plánu. Dnes celý den v Kampale, věnuje se nám Joshua. Máme koupená víza do J. Sudanu a koupené lístky na autobus do Nimule, který odjíždí ve 20:00. Taky jsme tu koupili solární panel se žárovkami na svícení do Ofiriky. V tomto ohledu je lepší, že jedeme autobusem a nejsme tak omezeni vahou zavazadel. Čeká nás třetí probdělá noc v řadě.
Rosťa a Franta
Dnes jsme dokončili vyučování v Toritu. Odezvy dobré.
Pokračují nákupy pro Ofiriku, postele jsou ale stále ve výrobě, snad zítra. Nelze vyloučit, že cesta je neprůjezdná, nikdo nás tam nechce vzít.
Děti ze sirotčince začaly chodit k ošetření s vředy na nohách, prý z jedné místní mouchy.
Je vedro.
Jarek, Vít
Je dusno a vedro, ale žádné deště.
Vyučování probíhá pěkně, u Víti si vyžádali téma alkohol a vznikla z toho velká diskuse, protože považují i sklenku vína za těžký problém.
Příprava zařízení Ofiriky se zdárně posunula. Víťa léčil místního učitele, já jsem se pak za něj modlil.
Jarek, Vít
Další den příjemného vyučování, jen těch 35 stupňů ve třídě bylo trochu moc.
Jarek koupil balóny do dětského domova. Postele do Ofiriky jsou objednané, ale stále se nedaří dovolat kontaktní osobě. Neodjedem ale, dokud to kluci nebudou mít přichystané.
Mladík Salomon nám dnes vyprávěl, jak ho v dětství zajala LRA. Pak už ale šel, že vždycky od devíti do desíti se modlí a čte si bibli.
Vít, Jarek
Dnes kreslení plánu kampusu do písku, příprava a plánování vyučování, zítra v devět začínáme, prosíme o modlitby! V Toritu budeme učit do soboty. Večer jsme dětem a mládeži promítli film Ježíš. Začly deště, všude bahno.
Jára, Víťa
Ráno jsem kázal na bohoslužbě. Odpoledne pracovní rozhovory. Na oběd byla smaženice, ale ty houby v ní byla nějaká kytka. Máme se dobře.
Program proběhl podle plánu, dvouhodinové zpoždění kvůli hledání klíčů nepovažujeme v afrických poměrech za komplikaci. Ještě pár dobrých rozhovorů. Odpoledne bylo trochu vedro, teď je vyloženě příjemný večer. Dobrou noc všem. Jarek, Vít
Dnes jsme domlouvali všechny technické detaily ohledně Ofiriky, vyučování, Eda, sirotčince apod. Také jsme navštívili Mama Susi. Bylo toho hodně. Těšíme se na zítra. Ráno jedeme do Eda a pak jsme na jednom církevním workshopu. Je tu vedro, ale ne tolik jako v zimě. Jídlo je dobré, zvláště moje oblíbená hrachová kaše.
Sťastně jsme dorazili do Toritu. Víťa hned usnul. Bydlím s Víťou ve stejné chýši jako v únoru. Záchod ale už nefunguje, prý je příliš špinavý. Máme chodit mnohem dál k jedné rodině na dvorek. Je tu horko. Také tu je cholera, OSN kousek od nás postavilo stany pro ty lidi. Prosíme za modlitby. Jsme v pořádku. JaV
Dnes jsme se s týmem vrátili zpět do Mityany z Queen Elizabeth parku. Byl to krásný čas. Sloni v noci chodili i před domem a Rosťu ráno za domem honil hroch. Prožili jsme tam dva dny nádherného odpočinku.
Dnes jsme tu, ale opět, řešili otázku kolem financování, a i já, ač Sudánský, nikoliv Ugandský, jsem to nevydržel, a vysvětloval jim, že jejich africké představy jsou nereálné. Bratři z Ugandského týmu to tu nemají lehké. Ale vypadalo to trochu nadějně.
Zítra jedeme do Mukona a pak budeme do 4 do rána čekat na letišti. Pak odletíme do Istanbulu, kde se s Markem oddělíme a budeme muset počkat 1 den, protože už pro nás neměli letenky.
Všichni jsme OK a moc se těšíme domů, ačkoliv je Uganda jako zahrada. Prosíme za modlitby, ať v pořádku všichni dorazíme.
Děkujeme a všechny zdravíme.
Jára
Jsme v Mitiane. Uganda je jak botanická zahrada. Je tu krásně. Máme spoustu ovoce. Děkujeme všem za modlitby. Zítra ráno jedeme do Queen Elis. parku. Těšíme se.
Viki šlápla na škorpióna. Nevěděl jsem, že tu jsou, ale musí to být hrozná bolest. Děli se různé věci, měli jsme jeden meeting, ale nechci o tom psát. Už se moc těšíme. Zítra by mělo přiletět v 11:30 ráno (v ČR je to 9:30) letadlo a měli bychom se přesunout do Ugandy. Je tu hrozné vedro. Měl jsem několik setkání.
Jára
Stále je velké vedro. Honza musel odejít z bohoslužby, protože mu nebylo dobře. Bohoslužba byla dlouhá. Hodně.
Odpoledne jsme s biskupem podepsali smlouvu o Edu. Marek mi pomáhal.
Pak jsme dělali rozhovory s dětmi. Mají k nám už větší důvěru a tak se mnohem více snaží tisknout. Hlavně kluci. Mnohem více chápu, že pravá zbožnost je pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení, protože vidíme a slyšíme, jaké bylo soužení dětí bez rodičů a bez jídla. O některé děti se na ulici staraly jiné děti.
S Honzou jsme měli ananas. Honzovi bylo zle a tak jsem mu koupil chlazené pivo. Vypadá už mnohem líp. Celé noci se tu bubnuje.
Dnes je opět veliké horko. Je těžké něco dělat, stále se nám chce spát.
V poledne jsme byli ve vesnici Edo kvůli pozemku. Zapomněl jsem si s sebou pas, ale díky Pánu nás pustili bez kontroly.
Sešli se k jednání starší vesnice a někteří byli přiopilí. Nejvíc asi náčelník. Biskup k jednání pozval i ženy, a tak aspoň žena náčelníka mluvila rozumně. Potvrzovala se naše 1,5 roku stará smlouva na pozemek. Teď jsem už ale musel majiteli půdy zaplatit 3000 Kč. Náčelník docela vyšiloval, že chce také peníze a tak i on dostal 1500 Kč. Tak se uklidnil. Dokonce nám dal pytel eko - buráků.
Vnímáme volání ke službě k těmto lidem. Prosí nás „přijďte”. Můžeme učit jejich děti i zakládat církev. Proto nám tu zem dali, protože věří, že se i jejich děti něco naučí. Není to daleko z Ofiriky, a tak by se to možná dalo dělat při jednom.
Odpoledne jsem šel s Markem do jednoho nóbl hotelu na colu. Bylo to úžasné: byl jsem na normálním záchodě. Markovi se zase líbilo zrcadlo.
Večer jsme byli s Markem v sirotčinci. Měl jsem slepého Angela na klíne. Líbili se mu moje vousy a vlasy. Chtěli dotyk.
Dnes jsem předal biskupovi všechny peníze. Kladenské dolary jsme připojili k penězům na sirotčinec, protože ráno přišla žena se dvěma klukama, svými bratry, a prosila biskupa, zda by je tam nemohla nechat, protože je už zoufalá. Už teď je sirotčinec přeplněný a naše peníze umožnili, po biskupově dotazu, jejich přijetí. Náklady na jídlo jsou dolar na den. Odevzdali jsme celkem 1800 USD z Rakovníka a Kladna. Měli jsme také debatu ohledně jednoho problému v církvi.
Jára
Dnes jsme byli jen v Toritu. Dopoledne jsme měli společné ztišení, pak odpočívali. Příjemné bylo, že k obědu i k večeři byla hrachová kaše. Počasí je lepší, večer i krápalo. Po obědě jsme s Markem dělali rozhovory s dětmi ze sirotčince, Honza odpočíval. Už je mu lépe. Rozhovory byly unavné, trvají dlouho a nic moc se nedozvíte. Pak jsem šel s Betty a s klukama ze sirotčince nakupovat. Také jsem všem dětem koupil špalek cukrové třtiny.
Zítra nás čeká Edo. Máme načelníkovi koupit kozu. Je to už domluvené. Kluci u večeře dostali řadu fyzikálních hádanek. Byli docela dobří. Lepší než gympláci. Pozdravuju všechny, hlavně Ivču.
Jára
Dnešní den byl asi nejefektivnější den, co jsem v Africe prožil. Dopoledne jsme do hřebíku probírali cenu stavby. Odpoledne jsem s biskupem řešil otázky kolem smluv, peněz a letního vyučování.
Bratři zatím mluvili s dětmi ze sirotčince a dělali fotky. Marek vzal ruce jednoho slepého chlapce a položil je na svůj vousatý obličej. Objal ho. Chlapec se ale začal hodně smát, protože nikdy necítil takové vousy a ještě tak jemné.
Ofirika se přesunula na zítra.
Moc hezky se o nás starají. Máme se dobře. Už jsem byl na velké! Bratři dosud nenašli odvahu, ale čím dál tím intenzivněji na to myslí. Zapomínáme čas i dny. Všechny zdravíme.
Ráno jsme odletěli malou Cessnou. Byla akorát pro 4 lidi. Pilot byl milý Holanďan. Protože je prašno, moc jsme toho neviděli. Marek seděl na sedadle druhého pilota. Bylo to ale dlouhé. Včera jsme měli k večeři takovou rybu. Jmenuje se Tilapie. Bylo mi z ní trochu zle a tak jsem se bál, abych se za ty 2,5 hodiny letu nepozvracel. Aby si bratři nemysleli, že je mi zle z letadla.
Torit je pokojné město. Jenom hodně Dinků odešlo. Nuery odsunuli na sever, proto zde válka není vůbec znát. Je tu hodně horko. Bratři se cítí dobře, jsou nadšení.
Místní se o nás starají. Postavili pro nás dvě chýše. Jsou z bláta, bambusu a rákosí.
Zítra bychom měli jet do Ofiriky. Dnes tu sedíme s několika mladými pastory. Je to dobré a těšíme se na zítra. Většina si nás pamatuje z pastorské konference. Sirotčinec je plný dětí, rakovnický projekt může jet naplno.
