pátek 28. února 2014

Queen Elisabeth park a cesta domů

Dnes jsme se s týmem vrátili zpět do Mityany z Queen Elizabeth parku. Byl to krásný čas. Sloni v noci chodili i před domem a Rosťu ráno za domem honil hroch. Prožili jsme tam dva dny nádherného odpočinku.

Dnes jsme tu, ale opět, řešili otázku kolem financování, a i já, ač Sudánský, nikoliv Ugandský, jsem to nevydržel, a vysvětloval jim, že jejich africké představy jsou nereálné. Bratři z Ugandského týmu to tu nemají lehké. Ale vypadalo to trochu nadějně.

Zítra jedeme do Mukona a pak budeme do 4 do rána čekat na letišti. Pak odletíme do Istanbulu, kde se s Markem oddělíme a budeme muset počkat 1 den, protože už pro nás neměli letenky.

Všichni jsme OK a moc se těšíme domů, ačkoliv je Uganda jako zahrada. Prosíme za modlitby, ať v pořádku všichni dorazíme.

Děkujeme a všechny zdravíme.

Jára

úterý 25. února 2014

Mitiana

Jsme v Mitiane. Uganda je jak botanická zahrada. Je tu krásně. Máme spoustu ovoce. Děkujeme všem za modlitby. Zítra ráno jedeme do Queen Elis. parku. Těšíme se.

Přílet do Ugandy

Bezpečně jsme přistáli v Ugandě. Letadlo bylo trochu větší, bylo nás tam 8 i s pilotem. Čekáme na Joshe. Těšíme se na Ugandský tým. Děkujeme za modlitby.

Jára

pondělí 24. února 2014

Poslední den v Toritu

Viki šlápla na škorpióna. Nevěděl jsem, že tu jsou, ale musí to být hrozná bolest. Děli se různé věci, měli jsme jeden meeting, ale nechci o tom psát. Už se moc těšíme. Zítra by mělo přiletět v 11:30 ráno (v ČR je to 9:30) letadlo a měli bychom se přesunout do Ugandy. Je tu hrozné vedro. Měl jsem několik setkání.

Jára

neděle 23. února 2014

Pravá zbožnost

Stále je velké vedro. Honza musel odejít z bohoslužby, protože mu nebylo dobře. Bohoslužba byla dlouhá. Hodně.

Odpoledne jsme s biskupem podepsali smlouvu o Edu. Marek mi pomáhal.

Pak jsme dělali rozhovory s dětmi. Mají k nám už větší důvěru a tak se mnohem více snaží tisknout. Hlavně kluci. Mnohem více chápu, že pravá zbožnost je pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení, protože vidíme a slyšíme, jaké bylo soužení dětí bez rodičů a bez jídla. O některé děti se na ulici staraly jiné děti.

S Honzou jsme měli ananas. Honzovi bylo zle a tak jsem mu koupil chlazené pivo. Vypadá už mnohem líp. Celé noci se tu bubnuje.

sobota 22. února 2014

Pozemek v Edu a sirotci

Dnes je opět veliké horko. Je těžké něco dělat, stále se nám chce spát.

V poledne jsme byli ve vesnici Edo kvůli pozemku. Zapomněl jsem si s sebou pas, ale díky Pánu nás pustili bez kontroly.

Sešli se k jednání starší vesnice a někteří byli přiopilí. Nejvíc asi náčelník. Biskup k jednání pozval i ženy, a tak aspoň žena náčelníka mluvila rozumně. Potvrzovala se naše 1,5 roku stará smlouva na pozemek. Teď jsem už ale musel majiteli půdy zaplatit 3000 Kč. Náčelník docela vyšiloval, že chce také peníze a tak i on dostal 1500 Kč. Tak se uklidnil. Dokonce nám dal pytel eko - buráků.

Vnímáme volání ke službě k těmto lidem. Prosí nás „přijďte”. Můžeme učit jejich děti i zakládat církev. Proto nám tu zem dali, protože věří, že se i jejich děti něco naučí. Není to daleko z Ofiriky, a tak by se to možná dalo dělat při jednom.

Odpoledne jsem šel s Markem do jednoho nóbl hotelu na colu. Bylo to úžasné: byl jsem na normálním záchodě. Markovi se zase líbilo zrcadlo.

Večer jsme byli s Markem v sirotčinci. Měl jsem slepého Angela na klíne. Líbili se mu moje vousy a vlasy. Chtěli dotyk.

Dnes jsem předal biskupovi všechny peníze.  Kladenské dolary jsme připojili k penězům na sirotčinec, protože ráno přišla žena se dvěma klukama, svými bratry, a prosila biskupa, zda by je tam nemohla nechat, protože je už zoufalá. Už teď je sirotčinec přeplněný a naše peníze umožnili, po biskupově dotazu, jejich přijetí. Náklady na jídlo jsou dolar na den. Odevzdali jsme celkem 1800 USD z Rakovníka a Kladna. Měli jsme také debatu ohledně jednoho problému v církvi.

Jára

pátek 21. února 2014

Sirotci v Toritu

Dnes jsme byli jen v Toritu. Dopoledne jsme měli společné ztišení, pak odpočívali. Příjemné bylo, že k obědu i k večeři byla hrachová kaše. Počasí je lepší, večer i krápalo. Po obědě jsme s Markem dělali rozhovory s dětmi ze sirotčince, Honza odpočíval. Už je mu lépe. Rozhovory byly unavné, trvají dlouho a nic moc se nedozvíte. Pak jsem šel s Betty a s klukama ze sirotčince nakupovat. Také jsem všem dětem koupil špalek cukrové třtiny.

Zítra nás čeká Edo. Máme načelníkovi koupit kozu. Je to už domluvené. Kluci u večeře dostali řadu fyzikálních hádanek. Byli docela dobří. Lepší než gympláci. Pozdravuju všechny, hlavně Ivču.

Jára

Ofirika

Včera jsme byli v Ofirice. Bylo hrozné vedro, dokonce i na ně. Byli jsme pak velmi unavení. Kluci šli brzy spát, nebylo jim moc dobře.  Honza má průjem. Proto jsme nenapsali.

V Ofirice se ukázalo, že kluk, který tam měl už 3 měsíce pracovat, nic nedělal. Biskup mu vynadal. Jsem rád, že jsme nakonec nesměrovali peníze na tyto platy sem. Plat má od komisaře, tak to bude řešit on. Byla to, ale pro nás, dobrá zkušenost, poslouchat ty nesmyslné výmluvy. Jako, že nemá sešit na zapisování pacientů apod. Také jsem domluvil ubytování v tom domě pro Rosťu a Frantu na léto.

Dnes přiletěli lidé z vlády a promlouvají k lidem. Proto jsme nemohli jet do Eda. Snad zítra. Dnes zapisujeme příběhy sirotků.

Marek: překvapuje mne klid lidi ve srovnáni s námi v mnohem lepších podmínkách.

Honza: ahoj.

středa 19. února 2014

Úspěšný den

Dnešní den byl asi nejefektivnější den, co jsem v Africe prožil. Dopoledne jsme do hřebíku probírali cenu stavby. Odpoledne jsem s biskupem řešil otázky kolem smluv, peněz a letního vyučování.

Bratři zatím mluvili s dětmi ze sirotčince a dělali fotky. Marek vzal ruce jednoho slepého chlapce a položil je na svůj vousatý obličej. Objal ho. Chlapec se ale začal hodně smát, protože nikdy necítil takové vousy a ještě tak jemné.

Ofirika se přesunula na zítra.

Moc hezky se o nás starají. Máme se dobře. Už jsem byl na velké! Bratři dosud nenašli odvahu, ale čím dál tím intenzivněji na to myslí. Zapomínáme čas i dny. Všechny zdravíme.

úterý 18. února 2014

Letadlem do Toritu

Ráno jsme odletěli malou Cessnou. Byla akorát pro 4 lidi. Pilot byl milý Holanďan. Protože je prašno, moc jsme toho neviděli. Marek seděl na sedadle druhého pilota. Bylo to ale dlouhé. Včera jsme měli k večeři takovou rybu. Jmenuje se Tilapie. Bylo mi z ní trochu zle a tak jsem se bál, abych se za ty 2,5 hodiny letu nepozvracel. Aby si bratři nemysleli, že je mi zle z letadla.

Torit je pokojné město. Jenom hodně Dinků odešlo. Nuery odsunuli na sever, proto zde válka není vůbec znát. Je tu hodně horko. Bratři se cítí dobře, jsou nadšení.

Místní se o nás starají. Postavili pro nás dvě chýše. Jsou z bláta, bambusu a rákosí.

Zítra bychom měli jet do Ofiriky. Dnes tu sedíme s několika mladými pastory. Je to dobré a těšíme se na zítra. Většina si nás pamatuje z pastorské konference. Sirotčinec je plný dětí, rakovnický projekt může jet naplno.

pondělí 17. února 2014

Uganda

Jsme v Kampale. Máme se dobře. Získali jsme víza a podařilo se dojednat i to, aby pro nás MAF za týden přiletěl. Ráno můžeme v klidu odletět do JS. Všechny zdravíme.

sobota 15. února 2014

Nová cesta do Jižního Súdánu

V neděli 16. 2. vyrážíme na další návštěvu Jižního Súdánu. Situace je nelehká a klasické cesty do Toritu nejsou bezpečné. proto prosíme o modlitby.

Tým složený ze 3 bratří: Jaroslava Šmahela, Cb Chomutov, Marka Mudříka, Cb Dejvice a Honzy Vlka, Cb Kladno, odletí z Ugandy v úterý ráno malou Cesnou společnosti MAF přímo do Toritu. Tam bychom měli přistát něco po poledni místního času. Předpokládaná doba pobytu bude asi jeden týden. Poté bychom se měli vrátit do Ugandy a připojit se k ugandskému týmu v Mitianě, který zde bude ve stejnou dobu. Návrat: Honza Vlk 2.3., Jarda a Marek 3. 3.

Významem této cesty je především:

  • předat peníze na započetí stavby výukového centra v Edu, pokud se ukáže, že je to v současné situaci možné
  • předat peníze pro sirotky v Toritu a nafotit fotografie, případně nahrát osobní svědectví a jejich příběhy pro projekt sirotčince zaměřený na naše besídky a dorosty
  • předat peníze a nastartovat učednické vedení dvou spolupracovníků biskupa. Cílem je odlehčit biskupovi a zároveň k němu získat dva učedníky, které by měl u sebe. Jde o jakési spuštění "kanceláře" ECS
  • zjistit podmínky pro případné, odsunuté vyučování na měsíc červenec - zde by šlo o cestu J. Šmahela, I. Šmahelové a V. Šmajstrly
  • zjistit podmínky pro misijní práci v Ofirice - zde by šlo o misijní pobyt R. Staňka a F. Kaštila
  • povzbudit místní církev, že i vtéto těžké době na ně pamatujeme a jsme stále při nich


V průběhu cesty chceme posílat aktuální informace. Prosíme o modlitby. Modlitební řetěz je s možností zapsání zde: Tabulka modlitebního řetězu.