Pozemek v Edu a sirotci

Dnes je opět veliké horko. Je těžké něco dělat, stále se nám chce spát.

V poledne jsme byli ve vesnici Edo kvůli pozemku. Zapomněl jsem si s sebou pas, ale díky Pánu nás pustili bez kontroly.

Sešli se k jednání starší vesnice a někteří byli přiopilí. Nejvíc asi náčelník. Biskup k jednání pozval i ženy, a tak aspoň žena náčelníka mluvila rozumně. Potvrzovala se naše 1,5 roku stará smlouva na pozemek. Teď jsem už ale musel majiteli půdy zaplatit 3000 Kč. Náčelník docela vyšiloval, že chce také peníze a tak i on dostal 1500 Kč. Tak se uklidnil. Dokonce nám dal pytel eko - buráků.

Vnímáme volání ke službě k těmto lidem. Prosí nás „přijďte”. Můžeme učit jejich děti i zakládat církev. Proto nám tu zem dali, protože věří, že se i jejich děti něco naučí. Není to daleko z Ofiriky, a tak by se to možná dalo dělat při jednom.

Odpoledne jsem šel s Markem do jednoho nóbl hotelu na colu. Bylo to úžasné: byl jsem na normálním záchodě. Markovi se zase líbilo zrcadlo.

Večer jsme byli s Markem v sirotčinci. Měl jsem slepého Angela na klíne. Líbili se mu moje vousy a vlasy. Chtěli dotyk.

Dnes jsem předal biskupovi všechny peníze.  Kladenské dolary jsme připojili k penězům na sirotčinec, protože ráno přišla žena se dvěma klukama, svými bratry, a prosila biskupa, zda by je tam nemohla nechat, protože je už zoufalá. Už teď je sirotčinec přeplněný a naše peníze umožnili, po biskupově dotazu, jejich přijetí. Náklady na jídlo jsou dolar na den. Odevzdali jsme celkem 1800 USD z Rakovníka a Kladna. Měli jsme také debatu ohledně jednoho problému v církvi.

Jára