Dopolední vyučování se mi moc líbilo. Studentů bylo opět asi 10, slovo chápali a reagovali. Zaujalo mě, když Víťovi lezl po noze 5 cm šváb a on si toho vůbec nevšiml. Bylo legrační, když ho sklepl na zem, jak se ho všichni snažili zašlápnout, ale stejně utekl. Odpoledne vyučoval Víťa (podobné pocity).
Zařizujeme nábytek do Ofiriky. Všechno se dá sehnat, ale je to drahé.
Večer jsem se opět modlil s dětmi ze sirotčince. Jsou to mé nejsilnější zážitky tady. Děti se s obrovským zanícením modlí za české děti i za mne osobně. Vždy u toho zpívají. Já se za ně také modlím a říkám jim, že jsou jejich modlitby moc důležité, protože ze všech lidí jsou sirotci Bohu nejblíž. Chtějí se se mnou modlit každý večer.
Dnes jsem se jich zeptal, co pro ně můžeme udělat. Chvíli se radili a pak chtěli míč na fotbal pro kluky a míč na vybíjenou pro holky. Zítra se po nich podívám.
Dnes je hrozně vedro a vlhko. Kuchařky se bouří, chtějí zaplatit. Jsme připraveni, ale biskup chce, aby jejich služba byla dobrovolná, uvidíme, jak to dopadne.
Přišli dva mladí kluci se ptát po Bohu. Víťa s nima mluvil a modlil se. Děti si znovu vyžádali film Ježíš.
S Víťou se nám v chýši bydlí dobře. Máme tu nepořádek, stále něco ztrácí. Slovníček už našel, ale šachová figurka koně stále chybí.
Diktoval Jarek, pracně zapsal Vít.
Žádné komentáře:
Okomentovat