Dnes už je mi mnohem lépe a nemám teplotu. Všichni z toho mají velkou radost, nejvíc Víťa, který o mne s velkou obětavostí pečoval. Silným zážitkem pro mě bylo, když za mnou přišli všichni sirotci a modlili se za mě, zpívali, někteří klečeli a vzkládali na mě ruce. Bylo to moc krásné. Dnes poprvé jsem začal cítit jaké horko tu panuje. Zvládl jsem s Víťou i několik plodných diskuzí o letní konferenci. Byly po africku, na plastových židlích ve stínu mangovníku. Zítra Víťa jede na setkání s pastory do Magwi. Já si ještě netroufám, zůstanu tady.
Jára a Víťa
Žádné komentáře:
Okomentovat